Plánovaná přeměna Nákladového nádraží Žižkov developerskou společností Sekyra Group na moderní rezidenční čtvrť Žižkov City s kancelářemi, obchody a bydlením pro více než 15 tisíc lidí nepřestává budit vášně. Odpůrci nové výstavby argumentují architektonickou významností původní stavby, zastánci oponují tím, že stávající areál není možné smysluplně využít ani dlouhodobě užívat. Konečné rozhodnutí o změně územního plánu ale zatím nepadlo.
Přední architekti jsou pro přeměnu
Zástupci občanských iniciativ, kteří významem přirovnávají budovy zchátralého nádraží k Národnímu divadlu, neberou v potaz nemožnost kvalitní revitalizace stávajícího areálu a jeho velmi obtížné využití a údržbu v budoucnu. To potvrzuje i slavná česká architekta Eva Jiřičná.
„Zdá se mi nepravděpodobné, že objekt navržený na začátku minulého století pro převážně skladovací funkce s velmi omezujícím konstrukčním systémem by se dal v celé existující formě použít ke komerčním, kulturním, správním či jiným účelům, pokud by neexistovala dostatečně velká dotace státu nebo jiných institucí.“
Slova architekty Jiřičné potvrzuje i posudek historika architektury a vysokoškolského pedagoga Vladimíra Šlapety, který došel k závěru, že stávající budova nákladového nádraží není v kontextu podobných staveb v Evropě ničím výjimečná a celosvětový trend ukazuje přesně opačně – k přeměně bývalých drážních území na novou zástavbu.
„Z hlediska zdravé urbanistické strategie velkého a atraktivního území, které se tu nabízí a které je velkou výzvou pro architekty, městskou správu, investory i obyvatele města, je zachování celého areálu naprosto nereálné.“ dodává Šlapeta.
Nákladové nádraží dříve a nyní
Žižkovské nákladové nádraží se rozléhá na více než 33 hektarech území Prahy 3.
Srdcem celého areálu je velká funkcionalistická budova se dvěma skladovými křídly z roku 1935, přilehlé vrátnice a několik set metrů dlouhé oplocení přiléhající na ulici Jana Želivského.
Právě tato část nádraží byla koncem roku 2010 prohlášena za kulturní památku. Pokud by toto rozhodnutí zůstalo v platnosti, nebylo by možné proměnit areál v rezidenční čtvrť.
Samotné nádraží není od roku 2002 v provozu, původní strojní vybavení se nedochovalo. I proto je historická hodnota stavby sporná.
Rozhodnutí je na ministerstvu
V současné době se nachází Nákladové nádraží Žižkov v režimu předběžné ochrany a celou kauzu přezkoumávají památkáři ministerstva kultury. Dokud ministerstvo v čele s Jiřím Besserem nerozhodne, bude osud nákladového nádraží nejasný.
Žádné podobné články.